Jste zde

TRIZ

TRIZ, zkratka pro Teorii řešení inovačních zadání, je inovační metodologií, o které se u nás mnoho neví. A to přestože své kořeny má v bývalém Východním bloku. Právě v Sovětském svazu totiž přišel vynálezce a patentový pracovník Genrich Altshuller při studiu tisíců patentů na opakující se vzorce.

Altshuller měl vynikající analytické schopnosti a paměť – dokázal tak z prý 200 000 prostudovaných patentů postupně odhalit 40 principů, na kterých bylo založeno řešení naprosté většiny patentů.

Altshullera nezpomalil ani několikaletý pobyt ve vězení, do kterého ho poslal Stalin poté, co mu spolu se svým přítelem poslal troufalý dopis prezentující jejich výsledky. TRIZ zřejmě kvůli tomu až do pádu Sovětského svazu trpěl stigmatem vědecké konstrukce a byl používán jen omezeně.

Altshullerova památní plaketa v Petrozavodsku

Altshullerova památní plaketa v ruském Petrozavodsku - zdroj: Wikimedia.com

Rozkvět přišel až v 90. letech, kdy už TRIZ tvořila celá sada nástrojů pomáhajících v nalézání inovací. Co je ohromující, TRIZ skutečně dokázal, že inovace nemusí být jen náhlým prozřením mysli, ale lze se k ní dopracovat pomocí jednoduchých postupů.

Základním konceptem TRIZu jsou kontradikce – rozpory mezi dvěma požadavky. Ty mohou být buď technické, ve kterých vylepšením jedné části dojde ke zhoršení jiné (posílením karoserie auta se zvýší spotřeba), nebo fyzikální (chci mít deštník dostatečně malý, aby se vešel do batohu, ale dostatečně velký, aby na mě nepršelo).

K řešení těchto problémů používá TRIZ celou řadu poměrně specifických nástrojů – jmenujme například zmiňovaných 40 principů řešení kontradikcí či ideální finální výsledek.

Přestože je TRIZ používán společnostmi po celém světě, jeho znalost je minimální a nevyužitý potenciál obrovský. A přitom má TRIZ opravdu co nabídnout – jednoduchou jasnou cestu, jak se dobrat k inovaci a řešení problému.