Jste zde

Sebenaplňující se proroctví

Sebenaplňující se proroctví je předpovědí, která se přímo či nepřímo vyplní, skrze vazbu mezi vírou a chováním člověka. To si můžeme uvést na klasickém případě analýzy solventnosti banky, která odhadne, že daný finanční ústav nebude mít v následujících týdnech dostatek peněžních prostředků na vyplacení všech požadovaných výběrů - tj. zbankrotuje.

Tato domněnka vyvolá tzv. "run na banku", kdy se davy vkladatelů naráz vydají vybrat své peněžní vklady, což samozřejmě vyústí v neschopnost banky všechny vyplatit a tedy onen předpovězený bankrot. Předpověď se naplní, ale přitom to vůbec neznamená, že byla správná. Žádná banka totiž nemá připraveno tolik peněžních prostředků, aby vyplatila velkou část střadatelů v krátkém časovém úseku, protože většinu takto získaných prostředků za normální situace investuje (rozuměj, půjčí). Zabránění těmto "runům na banku" je účelem moderních zákonů o ochraně vkladů fungujících mimo jiné v celé Evropské unii.

Run na banku v Berlíně - 1931 - zdroj: Bundesarchiv

Run na banku v Berlíně v roce 1931, kdy se lidé marně domáhají výběru úspor

Moderní definice sebenaplňujícího se proroctví pochází od slavného amerického sociologa Roberta K. Mertona (1910 - 2003), který jej ve své knize "Social Theory and Social Structure" definoval takto:

"Sebenaplňující se proroctví je, v počátku, špatnou definicí situace, vyvolávající nové chování, které způsobí, že původní špatná představa se naplní. Tato klamná platnost sebenaplňujícího se proroctví udržuje nadvládu chyby. Neboť prorok bude používat aktuální vývoj událostí jako důkaz, že měl pravdu od samého začátku."

Sebenaplňují se proroctví se prakticky odráží v celé řadě sledovaných jevů. Níže jsou příklady některých z nich:

  • Placebo efekt - efekt kdy neléčící látka způsobí pacientovo vyléčení, protože ten jejímu léčivému účinku hluboce věří a očekává jej. Opakem placebo efektu je nocebo efekt, kdy i léčivá látka může způsobit negativní účinky spojené se svým vnímáním jako škodlivé.
  • Pygmalion či Rosenthal efekt - fenomén, při kterém čím větší očekávání jsou kladena na lidi, tím lepší podávají výkony. Například pokud přijde učitel do nové třídy a má informace o tom, kteří žáci mají být lepší (nemusí být založeno na pravdě), po čase se výkony takto vybraných žáků zlepší, protože učitel je instinktivně více vyvolává a více chválí.
  • Hawthornův efekt - reakce zkoumaných subjektů během experimentu, které upravují či vylepšují své chování v oblasti, která je sledována. Z toho důvodu jsou nejcennější ty experimenty, během kterých není zkoumaným osobám známa sledovaná oblast, popřípadě nevědí, že se nějakého experimentu vůbec účastní.
  • Stereotyp - klasická situace i z našeho běžného života, kdy soudíme lidi podle toho do jaké sociální skupiny zapadají. Takový stereotyp může mít pozitivní i negativní efekt na naše vnímání dané osoby, náš přístup k ní i naše vysvětlení motivace jejího konání nebo činů.

Pokud to tedy shrneme, tak je při vytváření předpovědí třeba dávat pozor, aby jejich prvky neovlivňovaly naše chování, které by se změnilo tak, aby se předpověď naplnila, popřípadě aby vědomí nepřijalo předpověď jako nevyhnutelnou budoucnost, ke které vše směřuje. Předpověď je totiž jen, v lepším případě, kvalifikovaným odhadem, nicméně stačí malá změna v realizaci faktorů a výsledek může být zcela opačný.